foto: Redakce RAILTARGET/Cestopis: Konec i začátek norské železnice je ve městě Bodo
RAILTARGET přináší exkluzivní cestopisný železniční seriál o cestování na severu. Jedná se o první ze série článků popisujících pomocí čerstvě nabitých osobních zkušeností železniční dopravu v Norsku, Švédsku a Dánsku. Norská železnice severním směrem končí, ale i začíná. Konkrétně v padesátitisícovém městě Bodø. Vede odtud směrem na jih jediná železniční trať. Po této trati by se za normálních okolností dalo bez problémů dostat do o 700 kilometrů jižněji položeného Trondheimu, ale nebude to tak jednoduché.
Naší první zastávkou bylo město Bodø
V Bodø lze kromě turistických atrakcí, jako půlnoční Slunce, které je vidět mezi polovinou června a července, či výletních lodí, vidět i jedno z nejseverněji položených nádraží v Norsku. I přesto, že se trať vycházející z Bodø nachází za severním polárním kruhem, je vybavena ETCS druhé úrovně, o čemž svědčí i nepřehlédnutelné balízy, protože je trať hojně využívána pro nákladní dopravu. Oproti tomu zde jezdí minimum vlaků osobních. Kromě regionální dopravy odtud jezdí jeden denní a jeden noční vlak do Trondheimu, ve kterém jsou paradoxně jen dva z osmi vagónů lůžkové a zbytek tvoří „sedačky” a jídelní vůz. Za pozornost stojí, že jak dálkové, tak i regionální vlaky jsou trvale vybaveny pluhem. Pro upřesnění, Bodø není nejseverněji položenou železniční stanicí v Norsku. Trať vede i do severněji položeného Narviku, ale vede z něj do Švédska. Z Narviku pak jezdí noční vlaky do Stockholmu.
Trať vycházející z Bodø
Výlet do Trondheimu
Po jednodenním pobytu v Bodø jsme se vydali směrem na jih denním vlakem do Trondheimu. No, měli jsme jet vlakem, ale z důvodu výluky jel mezi stanicemi Bodø a Mosjoeen autobus. Důvodem bylo, že tuto linku provozuje společnost SJ Nord, která je dceřinou společností železničního dopravce SJ, který je vlastněn švédským státem, a tak nemá v Bodø pochopitelně náhradní soupravy, když se mu některá z nich, jako v tomto případě, porouchá. Nahrazení vlaku autobusy bylo poměrně personálně náročné, protože jely celkem 3 autobusy a každý z nich musel mít 2 řidiče, aby se mohli vystřídat a nemuseli držet bezpečnostní přestávku.
Regionální doprava v Bodø
Z Bodø jsme vyjeli ve 12.17 h. V autobuse byly k dispozici zásuvky, toaleta i funkční klimatizace, která ovšem vzhledem k venkovní teplotě, která stěží převyšovala 14 stupňů, nebyla nezbytně nutná. Z autobusu byly vskutku úchvatné výhledy. Nejednou si člověk připadal jako v zemi nikoho, kterou sem a tam proložila nějaká samota či menší vesnice. Navzdory tomu, kudy jsme jeli, se na mobilním telefonu skoro po celou dobu jízdy spokojeně ukazoval plný signál. Touto pustou, ale krásnou krajinou, jsme se přiblížili postupně až k Mosjoeenu, kde už byl čas přestoupit na vlak.
Noční vlak do Trondheimu
I z Mosjoeenu ovšem jela náhradní souprava. Uvnitř soupravy byly automaty, ve kterých se daly zakoupit studené i teplé nápoje i drobné občerstvení. V automatech šlo platit pouze kartou. Náhradní souprava bohužel nedisponovala první třídou ani jídelním vozem, které měl vlak původně nabízet. I přes to v ní byly zásuvky, Wi-Fi připojení a průvodčí roznášela zdarma sladké bochánky a vodu.
Autobus mezi stanicemi Bodø a Mosjoeen
Tuto jednotku vyrobila společnost Stadler, a to na bázi jednotky Stadler Flirt, kterou využívá třeba i v Česku jezdící Leo Express. Jednotka, kterou jsme jeli, byla upravena kvůli specifickým podmínkám v severských zemích. Vzhledem k tomu, že tato trať není elektrifikovaná, byla souprava dieselová, respektive jednalo se o tzv. DMU jednotku čili o dieslovou jednotku s elektrickým přenosem výkonu.
Úchvatné výhledy z autobusu cestou do Mosjoeenu
Linka Bodø – Trondheim je povinně místenková, ale protože jela náhradní souprava, tak se každý posadil tam, kam uznal sám za vhodné. Do Trondheimu měl vlak podle jízdního řádu dorazit ve 22.13 h, přičemž nakonec dorazil s asi desetiminutovým zpožděním.
Redakce RAILTARGET
Cestovatelský tip: Pokud se chystáte za polární kruh v létě, přibalte sluneční brýle, protože slunce je neobvykle nízko
Redakce RAILTARGET
Zdroj informací: Redakce RAILTARGET